Helga West. Photo: Mikko Mäntyniemi

”Dat ii leat vejolaš” – Vihtta muitalusa rájáid rasttildeames

[in English]
[suomeksi]

HELGA WEST

Olbmot, geat álget ovddidit sámegielaid sajádaga servvodagaineamet, dávjá ožžot vástádussan: ”Ášši lea dehálaš, muhto dan ii leat vejolaš čađahit.”

Doaimmaheaddjin gulan fearána dávjá. Eadnái, guhte geavaha čuđiid diimmuid ovddidettiin sámegielat árrabajásgeassima ja skuvlabálga, vástiduvvo, ahte dan ordnen ii leat vejolaš, danin go sámemánát eai gávdno doarvái. Hovdii muitaluvvo, ahte sámegielaide eai gávdno bustávat ja danin neahttaođđasiid buvttadeapmi ii lihkostuva. Rávvehagas leat fuolas, oahppágo mánná ollenge suomagiela, jus ruovttus gullo dušše sámegiella. Almmái, gii gillá alkoholismmas, muitáša ásodatskuvlaáiggi, go iežas eatnigillii ii ožžon hállat, danin go stáhta vehádatpolitihka geažil sámegillii gulahallan lei gildon skuvlaásahusain.

Oahpis lea maiddái árgabeaivválaš dovdámuš das, go ii jolge sámástit oahppásiin, jus láhkosis lea oktage, geas váilu giellamáhttu. Eanetlogu giela vuoruheapmi dáhpáhuvvá gažadatkeahttá. Multilingual Month – ja Satakieli-teemamánu áigge vihkkehallat earet eará dan, mo lea rasttildit gielaid gaskkas. Máŋgasat dain, geat leat searvan teemamánnui iežas čállosiiddisetguin, čalmmustahttet, ahte sámegielaid sajádaga ovddideapmi gáibida rájáid fanaheame, juoba daid cuvkema. Muhtumin lávki ain ovddosguvlui manná álket, muhtumin das boahtá veaddjemeahttun.

Eastagat sámegielaid nanosmahttimii leat máŋggat. Váddáseamosat dain leat struktuvrralaččat, oassin historjjálaš joatkaga, árgabeaivvi dásis fas ovttaskas olbmo miellaguoddu soaitá šaddat hehtehussan.

Go mun bivdojuvvon mielde kurateret Multilingual Month -teemamánnui vihtta sámefáddásaš čállosa, in eahpidan searvat mielde. Nu máŋgii sámejietna jávohuvvo ja navden dán buorrin dilálašvuohtan loktet bajás moadde dáin jienain.

Fáttáid válljemiidda eanemus lea váikkuhan áigeguovdilisvuohta: Maid geavatlaččat oaivvilda ”vuoigatvuohta iežas eatnigillii?” Mii lea sámegielat mediaid davviriikalaš geatnegasvuohta? Naba sáhttágo eatnigiellan navdit giela, man ii máhte aktiivvalaččat? Dáid gažaldagaid lassin čállosiin čalmmustahttojuvvojit rasismma sierra hámit, fáddá, mii dávjit ah dávjit ihtá sámegažaldagaid oktavuođas.

6.2., sámiid álbmotbeaivve, almmustahttojuvvo vuosttas čálusin Ánne Márjá Guttorm Gravena vihkkehallan sámegiela gaskavuođas eanetlohkugillii ja árgabeaivvi vugiin nannet sámegielaid profiilla. Son lea máŋggabealát giellabargi. Guttorm Graven illuda buot dain smávva lávkkážiin, mat nannejit sámegielaid árvvu ja dán proseassas son iešge háliida leat mielde.

26.2. almmustahttojuvvo Pirita Näkkäläjärvi čálus sámegielat neahttaođasdoaimma mearkkašumis sámegielaid sátnevuorkái, giela struktuvrii, dadjanvugiide – daidda giela iešvuođaide, mat dollet giela eallin. Näkkäläjärvis, ovddeš Yle Sámi hoavdan, lea persovnnalaš vásáhus fáttás sihke čavga višuvdna áššis.

5.3. almmustahttojuvvo čálus, mas Mari Korpimäki smiehtada giela mearkkašumi iežas identitehttii dakkár dilis, go giellamáhttu ii leat aktiivvalaš. Liikká oktavuohta gillii sáhttá leat lágaš ja ráhkis. Korpimäki lea šaddan dovddusin hutkás sámekampaniijain, main dovdduseamosin lea Lähetä postikortti Sevettijärvelle (sám. Sádde poastakoartta Čeavetjávrái), mii bohciidahtii 99930 Sevettijärvi -siidduid Facebookas.

12.3. almmustahttojuvvo Inkeri Lokki čálus bálgás oažžut sámemánáidasas sámegielat árrabajásgeassima sihke skuvlabálga oaivegávpotguovllus. Lokki čalmmustahttá eahpedoaivvu dovdámušaid ovttasbarggus eiseválddiiguin ovddidettiin Helssega sámemánáid vuoigatvuođa eatnigielat giellabálgái. Lokki oaččui fámu iežas riekteáddejumis, man mielde su sámemánáin galggašii leat dat seamma vuoigatvuohta, man son suopmelažžan lei ožžon: vuoigatvuođa gazzat oahpu iežas eatnigillii.

19.3. almmustahttojuvvo maŋimuš sámečálus, guokte beaivve ovdal riikkaidgaskasaš rasismmavuostásaš beaivvi. Čállosiinnis Petra Laiti vihkkehallá máŋggagielatvuođa ja rasismma oktavuođa, fáttá, masa son speadjalastá iežas vásáhusaid. Njuovžilis Laiti ii jaskkot, go son fáhtte birrasisttis miellaguottuid, mat dulbmet sámiid.

”Dat ii leat vejolaš” -vástádus lea oahpis dáidda čálliide. Sii eai leat dasa duhtan. Máŋggat sis leat hástalan eiseválddiid ja ovttaskas olbmuid nearvvaid, go leat ovddidan áššiid, mat eai galgan leat vejolaččat. Muhtumat sávve sin oalát jaskkodit ja heaitit. Dávjá dákkár reakšuvnnat baicce deattuhit, ahte soames lea mearkkašahtti ulbmiliin jođus.

Čállingiellan leat davvisáme-, nuortalaš-, suoma- dahje eaŋgalasgiella. Sávan dát čállosat čájehit binnáš dan máŋggagielat árgaeallima, man siste sámit ellet beroškeahttá das, gos sii orrot.

Sávan dát čállosat čalmmustahttet čihkosis leahkki miellaguottuid, mat doibmet hehtehussan sámegielaid friddja ja rabas geavaheapmái.

 

***

 

Biennáš-Jon Jovnna Piera Helga lea freelance-doaimmaheaddji, guhte lea eret Ohcejoga Deanuleagis, Savvonis. Son orru bearrašiinnis Helssegis, gos eallá njealjegielat árgaeallima. Gielaid máilbmi, olbmot sihke čállin geasuhit su. West lea teologa. Su davvisámegielat diktačoakkáldat Gádden muohttaga vielgadin almmustahttojuvvo giđđat 2018.

*Govvideaddji Mikko Mäntyniemi lea govven West, Näkkäläjärvi, Korpimäki, Lokki sihke Laiti dáid čállosiid várás.

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

w

Connecting to %s